pokání

Czech

Etymology

From po- +‎ kát +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpokaːɲiː]

Noun

pokání n

1. repentance, penance

   dát se na pokání ― to repent

   činit pokání ― to do penance

   uložit pokání ― to impose penance

Declension

Declension of pokání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	pokání	pokání
genitive	pokání	pokání
dative	pokání	pokáním
accusative	pokání	pokání
vocative	pokání	pokání
locative	pokání	pokáních
instrumental	pokáním	pokáními

Further reading

• pokání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pokání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pokání in Internetová jazyková příručka