prásknout

See also: prasknout

Czech

Etymology

From práskat +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpraːsknou̯t]

Verb

prásknout pf (imperfective práskat)

1. to crack
2. to slam
3. (informal) to tell on, to rat out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	prásknout, prásknouti	Active adjective	prásknuvší
Verbal noun	prásknutí	Passive adjective	prásknutý

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	prásknu	práskneme	—	práskněme
2nd person	práskneš	prásknete	práskni	práskněte
3rd person	práskne	prásknou	—	—

The verb prásknout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	práskl, prásknul	práskli, prásknuli	prásknut	prásknuti
masculine inanimate		práskly, prásknuly		prásknuty
feminine	práskla, prásknula		prásknuta
neuter	prásklo, prásknulo	práskla, prásknula	prásknuto	prásknuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	prásknuv
feminine + neuter singular	—	prásknuvši
plural	—	prásknuvše

Derived terms

• prásknout do bot

 

Further reading

• prásknouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• prásknouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• prásknout in Internetová jazyková příručka