prožitek

Czech

Etymology

From prožít +‎ -ek.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈproʒɪtɛk]

Noun

prožitek m inan

1. experience

Declension

Declension of prožitek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	prožitek	prožitky
genitive	prožitku	prožitků
dative	prožitku	prožitkům
accusative	prožitek	prožitky
vocative	prožitku	prožitky
locative	prožitku	prožitcích
instrumental	prožitkem	prožitky

Related terms

• přežitek m
• užitek m
• zážitek m

 

Further reading

• prožitek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• prožitek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• prožitek in Internetová jazyková příručka