rozštěp

See also: rozstęp

Czech

rozštěp

Etymology

Deverbal from rozštěpit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosʃcɛp]

Noun

rozštěp m inan

1. (medicine) cleft

   rozštěp rtu ― lip cleft

2. (gymnastics) side split

Declension

Declension of rozštěp (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	rozštěp	rozštěpy
genitive	rozštěpu	rozštěpů
dative	rozštěpu	rozštěpům
accusative	rozštěp	rozštěpy
vocative	rozštěpe	rozštěpy
locative	rozštěpu	rozštěpech
instrumental	rozštěpem	rozštěpy

See also

• provaz
• roznožka

 

Further reading

• rozštěp in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozštěp in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozštěp in Internetová jazyková příručka