rozejít
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
rozejít pf
- (reflexive with se) to part (to leave one another)
- (reflexive with se) to break up, to split up
- (reflexive with se) to disperse
- (reflexive with se) to start walking, to start going
Conjugation edit
Conjugation
Infinitive | rozejít, rozejíti | Active adjective | rozešedší |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | rozejdu | rozejdeme | — | rozejděme |
2nd person | rozejdeš | rozejdete | rozejdi | rozejděte |
3rd person | rozejde | rozejdou | — | — |
The verb rozejít does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | rozešel | rozešli | — | — |
masculine inanimate | rozešly | — | ||
feminine | rozešla | — | ||
neuter | rozešlo | rozešla | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | rozešed |
feminine + neuter singular | — | rozešedši |
plural | — | rozešedše |
Further reading edit
- rozejíti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozejíti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozejít in Internetová jazyková příručka