roztřídit

Czech

Etymology

From roz- +‎ třídit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrostr̝̊iːɟɪt]

• Audio

  (file)

Verb

roztřídit pf (imperfective třídit)

1. to sort out (to organise or separate into groups)

   Úkolem je slova roztřídit do třech skupin. ― The objective is to classify the words into three groups.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	roztřídit, roztříditi	Active adjective	roztřídivší
Verbal noun	roztřídění	Passive adjective	roztříděný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	roztřídím	roztřídíme	—	roztřiďme
2nd person	roztřídíš	roztřídíte	roztřiď	roztřiďte
3rd person	roztřídí	roztřídí	—	—

The verb roztřídit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	roztřídil	roztřídili	roztříděn	roztříděni
masculine inanimate		roztřídily		roztříděny
feminine	roztřídila		roztříděna
neuter	roztřídilo	roztřídila	roztříděno	roztříděna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	roztřídiv
feminine + neuter singular	—	roztřídivši
plural	—	roztřídivše

Further reading

• roztříditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• roztříditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• roztřídit in Internetová jazyková příručka