smyslný

Czech

Etymology

From smysl +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsmɪsl̩niː]

Adjective

smyslný

1. sensual

Declension

Declension of smyslný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	smyslný		smyslná	smyslné
genitive	smyslného		smyslné	smyslného
dative	smyslnému		smyslné	smyslnému
accusative	smyslného	smyslný	smyslnou	smyslné
locative	smyslném		smyslné	smyslném
instrumental	smyslným		smyslnou	smyslným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	smyslní	smyslné		smyslná
genitive	smyslných
dative	smyslným
accusative	smyslné			smyslná
locative	smyslných
instrumental	smyslnými

Derived terms

• smyslnost f

 

Further reading

• smyslný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• smyslný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• smyslný in Internetová jazyková příručka