souběh

Czech

Etymology

From sou- +‎ běh.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsou̯bjɛx]

Noun

souběh m inan

1. concurrence, concourse
2. conjunction

Declension

Declension of souběh (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	souběh	souběhy
genitive	souběhu	souběhů
dative	souběhu	souběhům
accusative	souběh	souběhy
vocative	souběhu	souběhy
locative	souběhu	soubězích
instrumental	souběhem	souběhy

Related terms

• souběžec
• souběžně
• souběžnost
• souběžný

 

Further reading

• souběh in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• souběh in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• souběh in Internetová jazyková příručka