spořádanost

Czech

Etymology

From spořádaný +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspor̝aːdanost]

Noun

spořádanost f

1. orderliness, decency

Declension

Declension of spořádanost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	spořádanost	spořádanosti
genitive	spořádanosti	spořádaností
dative	spořádanosti	spořádanostem
accusative	spořádanost	spořádanosti
vocative	spořádanosti	spořádanosti
locative	spořádanosti	spořádanostech
instrumental	spořádaností	spořádanostmi

Related terms

• spořádat

 

Further reading

• spořádanost in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spořádanost in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• spořádanost in Internetová jazyková příručka