travič

See also: trávíc

Czech

Etymology

From trávit +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtravɪt͡ʃ]

Noun

travič m anim (feminine travička)

1. poisoner

Declension

Declension of travič (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	travič	traviči
genitive	traviče	travičů
dative	travičovi, traviči	travičům
accusative	traviče	traviče
vocative	traviči	traviči
locative	travičovi, traviči	travičích
instrumental	travičem	traviči

Further reading

• travič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• travič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• travič in Internetová jazyková příručka