uspořádání
Czech
editEtymology
editPronunciation
editNoun
edituspořádání n
- verbal noun of uspořádat
- partial order, partial ordering relation (order theory)
Declension
editDeclension of uspořádání (neuter in -í/-ý)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | uspořádání | uspořádání |
genitive | uspořádání | uspořádání |
dative | uspořádání | uspořádáním |
accusative | uspořádání | uspořádání |
vocative | uspořádání | uspořádání |
locative | uspořádání | uspořádáních |
instrumental | uspořádáním | uspořádáními |
Derived terms
editRelated terms
editFurther reading
edit- “uspořádání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “uspořádání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)