věřitel

Czech

Etymology

From věřit +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛr̝ɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl

Noun

věřitel m anim (female equivalent věřitelka, věřitelkyně)

1. creditor

   Synonym: kreditor

   Antonym: dlužník

Declension

Declension of věřitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	věřitel	věřitelé
genitive	věřitele	věřitelů
dative	věřitelovi, věřiteli	věřitelům
accusative	věřitele	věřitele
vocative	věřiteli	věřitelé
locative	věřitelovi, věřiteli	věřitelích
instrumental	věřitelem	věřiteli

Related terms

• věřitelský

 

Further reading

• “věřitel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “věřitel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “věřitel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)