vetřelec

Czech

Etymology

From vetřel +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛtr̝̊ɛlɛt͡s]

Noun

vetřelec m anim (feminine vetřelkyně)

1. intruder
2. alien

Declension

Declension of vetřelec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	vetřelec	vetřelci
genitive	vetřelce	vetřelců
dative	vetřelcovi, vetřelci	vetřelcům
accusative	vetřelce	vetřelce
vocative	vetřelče	vetřelci
locative	vetřelcovi, vetřelci	vetřelcích
instrumental	vetřelcem	vetřelci

Further reading

• vetřelec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vetřelec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989