vypracovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
vypracovat pf (imperfective vypracovávat)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | vypracovat, vypracovati | Active adjective | vypracovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vypracování | Passive adjective | vypracovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vypracuji, vypracuju (coll.) |
vypracujeme | — | vypracujme |
| 2nd person | vypracuješ | vypracujete | vypracuj | vypracujte |
| 3rd person | vypracuje | vypracují, vypracujou (coll.) |
— | — |
| The verb vypracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vypracoval | vypracovali | vypracován | vypracováni |
| masculine inanimate | vypracovaly | vypracovány | ||
| feminine | vypracovala | vypracována | ||
| neuter | vypracovalo | vypracovala | vypracováno | vypracována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vypracovav |
| feminine + neuter singular | — | vypracovavši |
| plural | — | vypracovavše |
Related terms edit
Further reading edit
- vypracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vypracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vypracovat in Internetová jazyková příručka