zlodějka

Czech

Etymology

From zloděj +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzloɟɛjka]

Noun

zlodějka f (masculine zloděj)

1. female thief

Declension

Declension of zlodějka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	zlodějka	zlodějky
genitive	zlodějky	zlodějek
dative	zlodějce	zlodějkám
accusative	zlodějku	zlodějky
vocative	zlodějko	zlodějky
locative	zlodějce	zlodějkách
instrumental	zlodějkou	zlodějkami

Further reading

• zlodějka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zlodějka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zlodějka in Internetová jazyková příručka