znehybnit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
znehybnit pf (imperfective znehybňovat)
- to immobilize, to make sb/sth immobile
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | znehybnit, znehybniti | Active adjective | znehybnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | znehybnění | Passive adjective | znehybněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | znehybním | znehybníme | — | znehybněme |
| 2nd person | znehybníš | znehybníte | znehybni | znehybněte |
| 3rd person | znehybní | znehybní | — | — |
| The verb znehybnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | znehybnil | znehybnili | znehybněn | znehybněni |
| masculine inanimate | znehybnily | znehybněny | ||
| feminine | znehybnila | znehybněna | ||
| neuter | znehybnilo | znehybnila | znehybněno | znehybněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | znehybniv |
| feminine + neuter singular | — | znehybnivši |
| plural | — | znehybnivše |
Derived terms edit
Further reading edit
- znehybniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- znehybniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- znehybnit in Internetová jazyková příručka