zneklidnit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
zneklidnit pf (imperfective zneklidňovat)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zneklidnit, zneklidniti | Active adjective | zneklidnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zneklidnění | Passive adjective | zneklidněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zneklidním | zneklidníme | — | zneklidněme |
| 2nd person | zneklidníš | zneklidníte | zneklidni | zneklidněte |
| 3rd person | zneklidní | zneklidní | — | — |
| The verb zneklidnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zneklidnil | zneklidnili | zneklidněn | zneklidněni |
| masculine inanimate | zneklidnily | zneklidněny | ||
| feminine | zneklidnila | zneklidněna | ||
| neuter | zneklidnilo | zneklidnila | zneklidněno | zneklidněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zneklidniv |
| feminine + neuter singular | — | zneklidnivši |
| plural | — | zneklidnivše |
Derived terms edit
Further reading edit
- zneklidniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zneklidniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zneklidnit in Internetová jazyková příručka