znemravnit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
znemravnit pf (imperfective znemravňovat)
- to immoralize, to demoralize
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | znemravnit, znemravniti | Active adjective | znemravnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | znemravnění | Passive adjective | znemravněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | znemravním | znemravníme | — | znemravněme |
| 2nd person | znemravníš | znemravníte | znemravni | znemravněte |
| 3rd person | znemravní | znemravní | — | — |
| The verb znemravnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | znemravnil | znemravnili | znemravněn | znemravněni |
| masculine inanimate | znemravnily | znemravněny | ||
| feminine | znemravnila | znemravněna | ||
| neuter | znemravnilo | znemravnila | znemravněno | znemravněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | znemravniv |
| feminine + neuter singular | — | znemravnivši |
| plural | — | znemravnivše |
Derived terms edit
Further reading edit
- znemravniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- znemravniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- znemravnit in Internetová jazyková příručka