znepokojivý
Czech edit
Etymology edit
From znepokojit + -ivý.
Pronunciation edit
Adjective edit
znepokojivý
Declension edit
Declension of znepokojivý (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | znepokojivý | znepokojivá | znepokojivé | |
| genitive | znepokojivého | znepokojivé | znepokojivého | |
| dative | znepokojivému | znepokojivé | znepokojivému | |
| accusative | znepokojivého | znepokojivý | znepokojivou | znepokojivé |
| locative | znepokojivém | znepokojivé | znepokojivém | |
| instrumental | znepokojivým | znepokojivou | znepokojivým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | znepokojiví | znepokojivé | znepokojivá | |
| genitive | znepokojivých | |||
| dative | znepokojivým | |||
| accusative | znepokojivé | znepokojivá | ||
| locative | znepokojivých | |||
| instrumental | znepokojivými | |||
Further reading edit
- znepokojivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- znepokojivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989