znesvářit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
znesvářit pf
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | znesvářit, znesvářiti | Active adjective | znesvářivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | znesváření | Passive adjective | znesvářený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | znesvářím | znesváříme | — | znesvařme |
| 2nd person | znesváříš | znesváříte | znesvař | znesvařte |
| 3rd person | znesváří | znesváří | — | — |
| The verb znesvářit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | znesvářil | znesvářili | znesvářen | znesvářeni |
| masculine inanimate | znesvářily | znesvářeny | ||
| feminine | znesvářila | znesvářena | ||
| neuter | znesvářilo | znesvářila | znesvářeno | znesvářena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | znesvářiv |
| feminine + neuter singular | — | znesvářivši |
| plural | — | znesvářivše |
Derived terms edit
Further reading edit
- znesvářiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- znesvářiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- znesvářit in Internetová jazyková příručka