úřední

Czech

Etymology

From úřad +‎ -ní. Compare Polish urzędowy, Slovak úradný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːr̝ɛdɲiː]

Adjective

úřední

1. (relational) office

   úřední hodiny ― office hours

Declension

Declension of úřední (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	úřední		úřední	úřední
genitive	úředního		úřední	úředního
dative	úřednímu		úřední	úřednímu
accusative	úředního	úřední	úřední	úřední
locative	úředním		úřední	úředním
instrumental	úředním		úřední	úředním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	úřední	úřední		úřední
genitive	úředních
dative	úředním
accusative	úřední			úřední
locative	úředních
instrumental	úředními

Related terms

• pořádek
• řídit
• úřad
• úřednický
• úřednictvo
• úřední
• úředník

 

Further reading

• úřední in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• úřední in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• úřední in Internetová jazyková příručka