úžit

See also: užit, užít, and úžiť

Czech

Alternative forms

• oužit

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ǫziti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːʒɪt]

Verb

úžit impf

1. (transitive) to narrow (to reduce in width or extent)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	úžit, úžiti	Active adjective	úžící
Verbal noun	úžení	Passive adjective	úžený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	úžím	úžíme	—	užme
2nd person	úžíš	úžíte	už	užte
3rd person	úží	úží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive úžit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	úžil	úžili	úžen	úženi
masculine inanimate		úžily		úženy
feminine	úžila		úžena
neuter	úžilo	úžila	úženo	úžena

Transgressives	present	past
masculine singular	úže	—
feminine + neuter singular	úžíc	—
plural	úžíce	—

Related terms

adjective

• úzký

 

noun

• úžení

 

verb

• zúžit

 

Further reading

• úžiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• úžiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• úžit in Internetová jazyková příručka