útočit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːtot͡ʃɪt]

• Audio

  (file)

Verb

útočit impf (perfective zaútočit)

1. to attack

   Antonym: neútočit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	útočit, útočiti	Active adjective	útočící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	útočím	útočíme	—	útočme
2nd person	útočíš	útočíte	útoč	útočte
3rd person	útočí	útočí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive útočit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	útočil	útočili	útočen	útočeni
masculine inanimate		útočily		útočeny
feminine	útočila		útočena
neuter	útočilo	útočila	útočeno	útočena

Transgressives	present	past
masculine singular	útoče	—
feminine + neuter singular	útočíc	—
plural	útočíce	—

Derived terms

• útočný m
• útok m
• zaútočit

 

Related terms

• bránit

 

Further reading

• útočiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• útočiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• útočit in Internetová jazyková příručka