čalouník

Czech

Etymology

From čaloun +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃalou̯ɲiːk]
• Hyphenation: ča‧lou‧ník

Noun

čalouník m anim (female equivalent čalounice, related adjective čalounický)

1. upholsterer

Declension

Declension of čalouník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	čalouník	čalouníci
genitive	čalouníka	čalouníků
dative	čalouníkovi, čalouníku	čalouníkům
accusative	čalouníka	čalouníky
vocative	čalouníku	čalouníci
locative	čalouníkovi, čalouníku	čalounících
instrumental	čalouníkem	čalouníky

Derived terms

• čalounictví

 

Related terms

• čaloun
• čalounění
• čalounit
• čalounový

 

Further reading

• čalouník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• čalouník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čalouník in Internetová jazyková příručka