časoprostorový

Czech

Etymology

From časoprostor +‎ -ový.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃasoprostoroviː]

Adjective

časoprostorový

1. spatiotemporal

Declension

Declension of časoprostorový (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	časoprostorový		časoprostorová	časoprostorové
genitive	časoprostorového		časoprostorové	časoprostorového
dative	časoprostorovému		časoprostorové	časoprostorovému
accusative	časoprostorového	časoprostorový	časoprostorovou	časoprostorové
locative	časoprostorovém		časoprostorové	časoprostorovém
instrumental	časoprostorovým		časoprostorovou	časoprostorovým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	časoprostoroví	časoprostorové		časoprostorová
genitive	časoprostorových
dative	časoprostorovým
accusative	časoprostorové			časoprostorová
locative	časoprostorových
instrumental	časoprostorovými

Further reading

• “časoprostorový”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “časoprostorový”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989