činitelský

Czech

Etymology

From činitel +‎ -ský.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɪɲɪtɛlskiː]

Adjective

činitelský

1. (relational) agent

Declension

Declension of činitelský (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	činitelský		činitelská	činitelské
genitive	činitelského		činitelské	činitelského
dative	činitelskému		činitelské	činitelskému
accusative	činitelského	činitelský	činitelskou	činitelské
locative	činitelském		činitelské	činitelském
instrumental	činitelským		činitelskou	činitelským
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	činitelští	činitelské		činitelská
genitive	činitelských
dative	činitelským
accusative	činitelské			činitelská
locative	činitelských
instrumental	činitelskými

Derived terms

• činitelské jméno

 

Further reading

• činitelský in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• činitelský in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• činitelský in Internetová jazyková příručka