čistotný

Czech

Etymology

From čistota +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɪstotniː]

Adjective

čistotný

1. cleanly (being habitually clean)

Declension

Declension of čistotný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	čistotný		čistotná	čistotné
genitive	čistotného		čistotné	čistotného
dative	čistotnému		čistotné	čistotnému
accusative	čistotného	čistotný	čistotnou	čistotné
locative	čistotném		čistotné	čistotném
instrumental	čistotným		čistotnou	čistotným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	čistotní	čistotné		čistotná
genitive	čistotných
dative	čistotným
accusative	čistotné			čistotná
locative	čistotných
instrumental	čistotnými

Derived terms

• čistotnost f

 

Further reading

• čistotný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• čistotný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čistotný in Internetová jazyková příručka