říkadlo

Czech

Etymology

From říkat +‎ -dlo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝iːkadlo]

Noun

říkadlo n

1. rhyme, nursery rhyme

Declension

Declension of říkadlo (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	říkadlo	říkadla
genitive	říkadla	říkadel
dative	říkadlu	říkadlům
accusative	říkadlo	říkadla
vocative	říkadlo	říkadla
locative	říkadle, říkadlu	říkadlech
instrumental	říkadlem	říkadly

Related terms

• pořekadlo
• zaříkadlo

 

Further reading

• říkadlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• říkadlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• říkadlo in Internetová jazyková příručka