řiekati

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈr̝i̯ɛːkaci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈr̝iːkaci/

Verb

řiekati impf

1. imperfective form of řéci

Conjugation

Conjugation of řiekati (class V)

infinitive	supine	verbal noun
řiekati	řiekat	řiekánie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	řiekaju	řiekávě (-va)	řiekám (-me/-my)	–	řiekajvě (-va)	řiekajme (-my)
2nd person	řiekáš	řiekáta	řiekáte	řiekaj	řiekajta	řiekajte
3rd person	řieká	řiekáta	řiekajú	řiekaj	řiekajta	řiekajte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	řiekach	řiekachově (-va)	řiekachom (-me/-my)	řiekách, řiekajiech	řiekáchově, řiekajiechově (-va)	řiekáchom, řiekajiechom (-me/-my)
2nd person	řieka	řiekasta (-šta)	řiekaste (-šte)	řiekáše, řiekajieše	řiekášta, řiekajiešta (-sta)	řiekášte, řiekajiešte (-ste)
3rd person	řieka	řiekasta (-šta)	řiekachu	řiekáše, řiekajieše	řiekášta, řiekajiešta (-sta)	řiekáchu, řiekajiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	řiekal	řiekala	řiekali	řiekán	řiekána	řiekáni
Feminine	řiekala	řiekale	řiekaly	řiekána	řiekáně	řiekány
Neuter	řiekalo	řiekale	řiekala	řiekáno	řiekáně	řiekána

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	řiekajě	řiekajúce		řiekav	řiekavše
Feminine	řiekajúci			řiekavši
Neuter	řiekajě, řiekajúci			řiekav, řiekavši

Note: This table shows the most common forms of řiekati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: říkat

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “řiekati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění