řit

See also: Appendix:Variations of "rit"

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ritь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈr̝it/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈr̝it/

Noun

řit f

1. buttocks

   Synonyms: zadnicě, prdel, pizda

2. anus

Declension

Declension of řit (i-stem)

	singular	dual	plural
nominative	řit	řiti	řiti
genitive	řiti	řiťú	řití
dative	řiti	řitma	řitem
accusative	řit	řiti	řiti
vocative	řiti	řiti	řiti
locative	řiti	řiťú	řitech
instrumental	řiťú	řitma	řitmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: řiť

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “řit”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění