řvoun

Czech

Etymology

From řvát (“to yell, roar”) +‎ -oun.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝vou̯n]
• Rhymes: -oun
• Hyphenation: řvoun

Noun

řvoun m anim (feminine řvounka)

1. bawler, yeller, squaller

   Synonym: křikloun

2. (derogatory) windbag, chatterbox

   Synonyms: mluvka, žvanil

Declension

Declension of řvoun (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	řvoun	řvouni
genitive	řvouna	řvounů
dative	řvounovi, řvounu	řvounům
accusative	řvouna	řvouny
vocative	řvoune	řvouni
locative	řvounovi, řvounu	řvounech
instrumental	řvounem	řvouny

Related terms

• řev
• řvaní
• řvát
• uřvaný

 

See also

• nácek

Further reading

• řvoun in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• řvoun in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• řvoun in Internetová jazyková příručka