šestimocný

Czech

Etymology

From šest +‎ mocný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃɛscɪmot͡sniː]

Adjective

šestimocný

1. (chemistry) hexavalent

Declension

Declension of šestimocný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	šestimocný		šestimocná	šestimocné
genitive	šestimocného		šestimocné	šestimocného
dative	šestimocnému		šestimocné	šestimocnému
accusative	šestimocného	šestimocný	šestimocnou	šestimocné
locative	šestimocném		šestimocné	šestimocném
instrumental	šestimocným		šestimocnou	šestimocným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	šestimocní	šestimocné		šestimocná
genitive	šestimocných
dative	šestimocným
accusative	šestimocné			šestimocná
locative	šestimocných
instrumental	šestimocnými

Further reading

• “šestimocný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “šestimocný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989