škvoř
Old Czech
editAlternative forms
editEtymology
editInherited from Proto-Slavic *skvorъ.[1]
Pronunciation
editNoun
editškvoř m animal
Declension
editDeclension of škvoř (soft o-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | škvoř | škvořě | škvoři, škvořové |
genitive | škvořě | škvořú | škvořóv |
dative | škvořu, škvořovi | škvořoma | škvořóm |
accusative | škvoř, škvořě | škvořě | škvořě |
vocative | škvořu | škvořě | škvoři, škvořové |
locative | škvoři, škvořu, škvořovi | škvořú | škvořích |
instrumental | škvořem | škvořoma | škvoři |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
edit- Czech: škvor
References
edit- ^ Machek, Václav (1968) “škvor”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 615
Further reading
edit- Jan Gebauer (1903–1916) “škvoř”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění