švagr

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech švagr, from Middle High German swager.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃvaɡr̩]
• Hyphenation: šva‧gr

Noun

švagr m anim

1. brother-in-law

Declension

Declension of švagr (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	švagr	švagři
genitive	švagra	švagrů
dative	švagrovi, švagru	švagrům
accusative	švagra	švagry
vocative	švagře	švagři
locative	švagrovi, švagru	švagrech
instrumental	švagrem	švagry

Related terms

• švagrová f
• švagříček m
• švagřík m

 

Further reading

• “švagr”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “švagr”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989