вѣстьникъ

Old Church Slavonic

Etymology

вѣсть (věstĭ) +‎ -ьникъ (-ĭnikŭ)

Noun

вѣстьникъ • (věstĭnikŭ) m

1. messenger

Declension

Declension of вѣстьникъ (o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	вѣстьникъ věstĭnikŭ	вѣстьника věstĭnika	вѣстьници věstĭnici
genitive	вѣстьника věstĭnika	вѣстьникоу věstĭniku	вѣстьникъ věstĭnikŭ
dative	вѣстьникоу věstĭniku	вѣстьникома věstĭnikoma	вѣстьникомъ věstĭnikomŭ
accusative	вѣстьникъ věstĭnikŭ	вѣстьника věstĭnika	вѣстьникꙑ věstĭniky
instrumental	вѣстьникомъ věstĭnikomŭ	вѣстьникома věstĭnikoma	вѣстьникꙑ věstĭniky
locative	вѣстьницѣ věstĭnicě	вѣстьникоу věstĭniku	вѣстьницѣхъ věstĭnicěxŭ
vocative	вѣстьниче věstĭniče	вѣстьника věstĭnika	вѣстьници věstĭnici