обручавший
Russian edit
Pronunciation edit
Participle edit
обруча́вший • (obručávšij)
- past active imperfective participle of обруча́ть (obručátʹ)
Declension edit
Declension of обруча́вший (no short forms)
| masculine | neuter | feminine | plural | ||
|---|---|---|---|---|---|
| nominative | обруча́вший obručávšij |
обруча́вшее obručávšeje |
обруча́вшая obručávšaja |
обруча́вшие obručávšije | |
| genitive | обруча́вшего obručávševo |
обруча́вшей obručávšej |
обруча́вших obručávšix | ||
| dative | обруча́вшему obručávšemu |
обруча́вшей obručávšej |
обруча́вшим obručávšim | ||
| accusative | animate | обруча́вшего obručávševo |
обруча́вшее obručávšeje |
обруча́вшую obručávšuju |
обруча́вших obručávšix |
| inanimate | обруча́вший obručávšij |
обруча́вшие obručávšije | |||
| instrumental | обруча́вшим obručávšim |
обруча́вшей, обруча́вшею obručávšej, obručávšeju |
обруча́вшими obručávšimi | ||
| prepositional | обруча́вшем obručávšem |
обруча́вшей obručávšej |
обруча́вших obručávšix | ||