проповѣдьникъ
Old Church Slavonic edit
Etymology edit
проповѣдь (propovědĭ) + -ьникъ (-ĭnikŭ)
Noun edit
проповѣдьникъ • (propovědĭnikŭ) m
Declension edit
Declension of проповѣдьникъ (o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | проповѣдьникъ propovědĭnikŭ |
проповѣдьника propovědĭnika |
проповѣдьници propovědĭnici |
| genitive | проповѣдьника propovědĭnika |
проповѣдьникоу propovědĭniku |
проповѣдьникъ propovědĭnikŭ |
| dative | проповѣдьникоу, проповѣдьникови propovědĭniku, propovědĭnikovi |
проповѣдьникома propovědĭnikoma |
проповѣдьникомъ propovědĭnikomŭ |
| accusative | проповѣдьникъ, проповѣдьника propovědĭnikŭ, propovědĭnika |
проповѣдьника propovědĭnika |
проповѣдьникꙑ propovědĭniky |
| instrumental | проповѣдьникомъ propovědĭnikomŭ |
проповѣдьникома propovědĭnikoma |
проповѣдьникꙑ propovědĭniky |
| locative | проповѣдьницѣ propovědĭnicě |
проповѣдьникоу propovědĭniku |
проповѣдьницѣхъ propovědĭnicěxŭ |
| vocative | проповѣдьниче propovědĭniče |
проповѣдьника propovědĭnika |
проповѣдьници propovědĭnici |