проповѣдьникъ

Old Church Slavonic

проповѣдь (propovědĭ) +‎ -ьникъ (-ĭnikŭ)

проповѣдьникъ • (propovědĭnikŭ) m

Declension of проповѣдьникъ (o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	проповѣдьникъ propovědĭnikŭ	проповѣдьника propovědĭnika	проповѣдьници propovědĭnici
genitive	проповѣдьника propovědĭnika	проповѣдьникоу propovědĭniku	проповѣдьникъ propovědĭnikŭ
dative	проповѣдьникоу, проповѣдьникови propovědĭniku, propovědĭnikovi	проповѣдьникома propovědĭnikoma	проповѣдьникомъ propovědĭnikomŭ
accusative	проповѣдьникъ, проповѣдьника propovědĭnikŭ, propovědĭnika	проповѣдьника propovědĭnika	проповѣдьникꙑ propovědĭniky
instrumental	проповѣдьникомъ propovědĭnikomŭ	проповѣдьникома propovědĭnikoma	проповѣдьникꙑ propovědĭniky
locative	проповѣдьницѣ propovědĭnicě	проповѣдьникоу propovědĭniku	проповѣдьницѣхъ propovědĭnicěxŭ
vocative	проповѣдьниче propovědĭniče	проповѣдьника propovědĭnika	проповѣдьници propovědĭnici