Bruncvík

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbrunt͡sʋiːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbrunt͡sviːk/

Proper noun

Bruncvík m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Bruncvík (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Bruncvík	Bruncvíky	Bruncvíci, Bruncvíkové
genitive	Bruncvíka	Bruncvíkú	Bruncvíkóv
dative	Bruncvíku, Bruncvíkovi	Bruncvíkoma	Bruncvíkóm
accusative	Bruncvíka	Bruncvíky	Bruncvíky
vocative	Bruncvíče	Bruncvíky	Bruncvíci, Bruncvíkové
locative	Bruncvíku, Bruncvíkovi	Bruncvíkú	Bruncvíciech
instrumental	Bruncvíkem	Bruncvíkoma	Bruncvíky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Bruncvík”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění