A tu ještě ta všetečka slečna Anna vstrčila hlavu do dveří a tázala se, jak se daří štrůdl? »Rejnová je všecka zoufalá, štrůdl samá díra, tvaroh všechen po ubruse !« zvěstovala v kuchyni a neodepřela si zábavy, že poslala služku do jizby, aby paní Rejnové oznámila, že plech na štrůdl je již namastěn, což ubohou paní činilo nervosní.
1937, Zvon: týdenník beletristický a literární:
Nejednou si vzpomněla: „Dělá jeho maminka také tažený štrůdl s hrozinkami? A dává do těsta muškátové kulky? To já do taženého štrůdlu dávám dvanáct špecií."
1966, Ivan Olbracht, Z rodinné korespondence Ivana Olbrachta:
Jako ten perník, tak voněl taky ten štrůdl, ...
1967, Jiří Voskovec, Jan Werich, Fata Morgana a jiné hry:
Tak to nebyl požár, to mi shořel v troubě štrůdl.
1977, Josef Škvorecký, Příběh inženýra lidských duší:
Oslavujeme, a pan Zawynatch objedná pro celý stůl štrůdl a brazilskou kávu s cointreau.
1982, Milena Brůhová, Radbuza 101:
„Renáta přinesla štrůdl," usmál se Barták a jeho staromládenecké oči mu zaplály nadšením, „byla to paráda. Já už nejedl domácí štrůdl ani nepamatuju.
1983, Sylvie Richterová, Místopis:
Když se jí někdo zeptal, nejčastěji děti, proč si s tím dává tolik práce, vždyť je nakonec štrůdl posypaný práškovým cukrem, který rozsévala rovnoměrně přes sítko.
1983, František Čermák, Jiří Hronek, Jaroslav Machač, Slovník české frazeologie a idiomatiky:
táhnout se j. štrůdl,
1987, Miroslav Krejča, Tažní ptáci:
Na cestu mu dala Barbora požehnání a upekla štrůdl.
1987, Irena Charvátová, Než člověk vyroste:
Babička si furt zpívá a každou chvíli se dívá do trouby, jestli se jí nechytá štrůdl.
1993, Jan Cimický, Podivný host:
Štrůdl s jablky měla Kateřina vždycky moc ráda.
1993, Bohumil Hrabal, Večerníčky pro Cassia: (eseje):
Nežerte! A naše alej je číslo dvacet čtyři, a až v aleji číslo čtyři, skoro u hospody Hájenky, tam pan inženýr Hubka, který trpěl taky obezitou, potají tam dojídal skoro celý štrůdl ...
1995, Ondřej Suchý, Účtenka z kavárničky dříve narozených:
Já mám hlad!, vezme si štrůdl, zakousne se do něho, Jana Štěpánková řekne: ...
1995, Petr Čerbák, Ještě žiju, doktore:
Babiččin štrůdl nebo rohlíky s máslem?"
1996, Vladimír Škutina, Svět jako skleněná duhová kulička:
Tentokrát pan Adamec nehoupal špacírkou za zády, ale výhrůžné jí mával nad hlavou a volal: „Smrt krtkům," a jako by sbíral recepty na štrůdl, vyptával se, jak nejjistěji hubit krtky.
1999, Vlasta Pittnerová, Obecní Ančka:
Když pak měla ještě řeči, že o její svatbě měli také navíc štrůdl a nudle sypané cukrem a skořicí, tak se jedna svatebčanka skutečně naštvala a prohlásila, že teď když nejsou jablka, těžko lze péct štrůdl, a pokud jde o nudle, tak ty panímáma připravila pro čeládku.
2006, K. Hais, Josef Fronek, Velký anglicko-český slovník: