Kdo mnedle vypočte urážky, jež snášeti bylo Tobě od chlipných, lehkovážných a nestoudných těch zlosynův? ... Ó soudce všeho světa, v jakém mnedle pohanění stojíš to před Pilátem a jakové urážky slávy své snášíš?
1872, Svoboda:
Kolikž tu mnedle ulic, jichž jména prázna jsou všeho významu anebo táhnou se k původu, o jehožto památku není со státi. ... Konečně za třetí ulice Jezdecká sloviž ulicí Havlíčkovou. Kdož mnedle směl by se tomu opírati, aby dosavadní jmeno jalové ustoupilo jmenu toho našeho bohatýra novověkého, jehož povaha žulová ničím nedala se otřásti, jenž životem svým příklad podal, po všecky časy následování hodný ...
Alois Jirásek:
„Mnedle co chcete od krále!" pravil. „Spořádanou správu zemskou bez cizí pomoci, a dobré opatření svatého našeho náboženství. Po zemi všude klid a upokojení.
Výraz mnedle však změnil význam na spojkový "tedy" a pak přešel v částici, srov. výše.
(mention only) 1993, Julius Enders, Jazykovědný rozbor Rukopisu Královédvorského, Zelenohorského a dalších staročeských textů s nimi spojovaných:
Běžné staročeské „mnedle", později „medle" je sotva kalk za německé „meinetwegen", význam je zcela jiný: „jářku", t.j. „podle mne". Taková slova se z cizích jazyků přejímají velmi vzácně. Máme i staročeské „mnedle", t.j. „meam causam".
