Dobromysl

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈdobromɨsɫ̩/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdobromisl̩/

Proper noun

Dobromysl m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Dobromysl (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Dobromysl	Dobromysly	Dobromysli, Dobromyslové
genitive	Dobromysla	Dobromyslú	Dobromyslóv
dative	Dobromyslu, Dobromyslovi	Dobromysloma	Dobromyslóm
accusative	Dobromysla	Dobromysly	Dobromysly
vocative	Dobromysle	Dobromysly	Dobromysli, Dobromyslové
locative	Dobromyslu, Dobromyslovi	Dobromyslú	Dobromysléch
instrumental	Dobromyslem	Dobromysloma	Dobromysly

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “Dobromysl”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění