Innocencí

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈinnot͡sɛnt͡siː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈinnot͡sɛnt͡siː/

Proper noun

Innocencí m pers

1. a male given name

Declension

Declension of Innocencí (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Innocencí	Innocencie	Innocencí
genitive	Innocencie	Innocencú	Innocencí
dative	Innocencú	Innocencíma	Innocencím
accusative	Innocencie, Innocencí	Innocencie	Innocencie
vocative	Innocencú	Innocencie	Innocencí
locative	Innocencí	Innocencú	Innocencích
instrumental	Innocencím	Innocencíma	Innocencími

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “Innocencí”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění