Olomúc

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈolomuːt͡s]
• Hyphenation: Olo‧múc

Proper noun

Olomúc f or m inan

1. (obsolete) Alternative form of Olomouc: A city in Moravia, Czech Republic
   • 1843, Václav Vladivoj Tomek, W. Wladiwoje Tomka Děje země české‎^[1], Praha: České museum, page 58:

     Ale byla mu rozepře s bratrem Wratislawem, který maje Olomúc město na wýžiwu swau, chtěl tu samostatně panovati, a protivil se Spitihněwovi. Ale wtrhna kníže do Morawy, zemi jemu odňal, a Wratislaw do Uher utekl (1056), až potom později se smířil s ním, a Olomúc jemu nawrácena.

     (please add an English translation of this quotation)

   • 1861 October 1, Dalibor‎^[2], volume 4, number 28, page 228:

     Dle mého náhledu dostane se sotva kdo na varhanické místo, kteréžto se obsaditi mělo, neb to má dávno slíbené jeden choralista v Olomúci.

     (please add an English translation of this quotation)

Usage notes

• See usage note at Olomouc for the usage of the different genders.

Declension

when feminine:

Declension of Olomúc (sg-only soft zero-ending feminine)

	singular
nominative	Olomúc
genitive	Olomúce
dative	Olomúci
accusative	Olomúc
vocative	Olomúci
locative	Olomúci
instrumental	Olomúcí

when masculine:

Declension of Olomúc (sg-only soft masculine inanimate)

	singular
nominative	Olomúc
genitive	Olomúce
dative	Olomúci
accusative	Olomúc
vocative	Olomúci
locative	Olomúci
instrumental	Olomúcem

Further reading

• Olomúc in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu