biček

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbit͡ʃɛk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbit͡ʃɛk/

Noun

biček m inan

1. diminutive of bič

Declension

Declension of biček (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	biček	bičky	bičci, bičkové
genitive	bička, bičku	bičkú	bičkóv
dative	bičku	bičkoma	bičkóm
accusative	biček	bičky	bičky
vocative	bičče	bičky	bičci, bičkové
locative	bičcě, bičku	bičkú	bičciech
instrumental	bičkem	bičkoma	bičky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “biček”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění