biřmování

Czech

Etymology

From biřmovat +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbɪr̝movaːɲiː]

Noun

biřmování n

1. verbal noun of biřmovat
2. (religion) confirmation

Declension

Declension of biřmování (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	biřmování	biřmování
genitive	biřmování	biřmování
dative	biřmování	biřmováním
accusative	biřmování	biřmování
vocative	biřmování	biřmování
locative	biřmování	biřmováních
instrumental	biřmováním	biřmováními

Further reading

• biřmování in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• biřmování in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989