bohyně

Czech

Etymology

From Old Czech bohyně, from Proto-Slavic *bogyni. Corresponds to bůh +‎ -yně.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈboɦɪɲɛ]
• Hyphenation: bo‧hy‧ně

Noun

bohyně f

1. goddess

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	bohyně	bohyně
genitive	bohyně	bohyní, bohyň
dative	bohyni	bohyním
accusative	bohyni	bohyně
vocative	bohyně	bohyně
locative	bohyni	bohyních
instrumental	bohyní	bohyněmi

Related terms

• bůh
• Bůh
• Bohyně

Further reading

• bohyně in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bohyně in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

---

Old Czech

Etymology

From Proto-Slavic *bogyni.

Pronunciation

• IPA^(key): (earlier) /ˈboɣynʲe/
• IPA^(key): (later) /ˈboɦɪɲɛ/

Noun

bohyně f

1. goddess

Declension

Declension (pattern prorokyni)

	singular	dual	plural
nominative	bohyni, bohyně	bohyni	bohyně
genitive	bohyně	bohyňú (bohyňou, bohyní)	bohyň
dative	bohyni	bohyněma, bohyňoma	bohyniem, bohyním
accusative	bohyňu (bohyni)	bohyni	bohyně
vocative	bohyně	bohyni	bohyně
locative	bohyni	bohyňú (bohyňou, bohyní)	bohyniech, bohyních
instrumental	bohyňú (bohyňou, bohyní)	bohyněma, bohyňoma	bohyněmi

Descendants

• Czech: bohyně

Further reading

• “bohyně”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online]‎^[1], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2020