bojař

Old Czech

Etymology

From boj +‎ -ař.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbojar̝/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbojar̝̊/

Noun

bojař m pers

1. combatant, fighter

Declension

Declension of bojař (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	bojař	bojařě	bojařé, bojařové
genitive	bojařě	bojařú	bojařóv
dative	bojařu, bojařovi	bojařoma	bojařóm
accusative	bojařě	bojařě	bojařě
vocative	bojařu	bojařě	bojařé, bojařové
locative	bojařu, bojařovi	bojařú	bojařích
instrumental	bojařem	bojařoma	bojaři

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “bojař”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění