bublat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bublati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbublat]
• Hyphenation: bub‧lat

Verb

bublat impf

1. to gurgle

Conjugation

Conjugation

Infinitive	bublat, bublati	Active adjective	bublající
Verbal noun	bublání	Passive adjective	bublaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	bublám	bubláme	—	bublejme
2nd person	bubláš	bubláte	bublej	bublejte
3rd person	bublá	bublají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive bublat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	bublal	bublali	bublán	bubláni
masculine inanimate		bublaly		bublány
feminine	bublala		bublána
neuter	bublalo	bublala	bubláno	bublána

Transgressives	present	past
masculine singular	bublaje	—
feminine + neuter singular	bublajíc	—
plural	bublajíce	—

Derived terms

• bublanina
• bublání

 

Further reading

• “bublati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “bublati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “bublat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)