cválat

Czech

Etymology

Borrowed from German zwalen.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡svaːlat]

Verb

cválat impf

1. to canter

Conjugation

Conjugation

Infinitive	cválat, cválati	Active adjective	cválající
Verbal noun	cválání	Passive adjective	cválaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	cválám	cváláme	—	cválejme
2nd person	cváláš	cváláte	cválej	cválejte
3rd person	cválá	cválají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive cválat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	cválal	cválali	cválán	cváláni
masculine inanimate		cválaly		cválány
feminine	cválala		cválána
neuter	cválalo	cválala	cváláno	cválána

Transgressives	present	past
masculine singular	cválaje	—
feminine + neuter singular	cválajíc	—
plural	cválajíce	—

Related terms

• cval

 

Further reading

• cválati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• cválati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• cválat in Internetová jazyková příručka