dénce

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈdɛːnt͡sɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdɛːnt͡sɛ/

Noun

dénce n

1. diminutive of dno

Declension

Declension of dénce (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	dénce	dénci	déncě
genitive	déncě	déncú	déncí
dative	déncu	déncoma	déncóm
accusative	dénce	dénci	déncě
vocative	dénce	dénci	déncě
locative	dénci, déncu	déncú	déncích
instrumental	déncem	déncoma	dénci

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “dénce”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění